Panča kóša
Pět obalů
Tělo se skládá nejenom z viditelné fyzické podstaty, nýbrž z dalších čtyř jemnohmotných obalů nebo „těl“. Úhrnem je člověk složen z pěti „těl“ neboli „kóší“.
Pět kóší:
ANNAMAJA-KÓŠA – „tělo výživy“ – fyzické tělo
PRÁNÁMAJA-KÓŠA – „tělo energie“– astrální tělo
MANÓMAJA-KÓŠA – „tělo mysli“ – astrální tělo
VIDŽŇÁNAMAJA-KÓŠA – „tělo vědění“– astrální tělo
ÁNANDAMAJA-KÓŠA – „tělo blaženosti“ – kauzální tělo
V kóších jsou uskladněny karmy (činy) a SANSKÁRY – vzpomínky a zkušenosti. Tvoří zástěny mezi individuální duší a univerzálním Já. MÓKŠA, osvobození, znamená vysvobodit átmá z pěti kóší. Abychom se s čímkoli sjednotili, sloučili, musíme v sobě rozvinout stejné vlastnosti, jaké má to, s čím chceme splynout. Dokud se nerozplynou kóši, dokud se nevzdáme svého ega, dokud se budeme ztotožňovat se svým malým „já“, nemůžeme se sjednotit s neomezeným.
Na druhé straně je všech pět kóší nepostradatelných pro bytí na této zemi. Bez nich bychom nemohli existovat. Odstranit ohraničení kóšami je mnohorozměrný očistný duchovní proces. Proces duchovního vývoje. Teprve až v člověku nezbude sebemenší nečistota, žádný stín, rozpustí se na konci života i astrální „těla“ a jiskra duše se spojí s neohraničeným božím světlem.
- ANNAMAJA-KÓŠA je fyzické tělo. Ovlivňuje je konzumovaná potrava, okolí a společnost, v níž se pohybujeme. Proto jóga zdůrazňuje význam dobrých a solidárních mezilidských vztahů a důležitost zdravé sattvické stravy. Obojí je důležité jak pro fyzický, tak i psychický rozvoj. Konzumace masa (včetně ryb), alkoholu a drog odčerpává životní sílu a naplňuje tělo negativními energiemi. Tělu nejlépe prospívá plnohodnotná strava laktovegetariánská.
- PRÁNÁMAJA-KÓŠA je jemný obal kosmické energie. Prostupuje a obklopuje hrubohmotné tělo. Vytváří „auru“, vyzařování, které z nás vychází. Prána je jemnohmotná potrava, k životu ji potřebujeme stejně jako jídlo a pití. S každým nádechem přijímáme nejen kyslík, ale i pránu. Kvalita naší prány podléhá jednak vnějším vlivům, ale i vlivu našich myšlenek a citů. Sama pak zpětně ovlivňuje ostatní kóši.
- MANÓMAJA-KÓŠA, obal mysli, má větší rozsah i sílu než pránámaja-kóša. Sahá do nekonečna. Myšlenky a mysl se mohou v okamžiku přenést na libovolné místo. Proto je tak těžké mysl kontrolovat. Védántová filozofie učí: MANÓMÁTRAM DŽAGAT – Svět je toliko mysl. V mysli každé bytosti existují nespočetné roviny a světy. Každá myšlenka, každá představa, každý pocit je svět sám o sobě. Ovládat osud umožní člověku pouze kontrola nad myslí. Nejlepší způsob, jak mysl ovládnout, je pěstovat dobré myšlenky a vlastnosti. To znamená řídit se pravidly jamy a nijamy, snažit se pochopit, porozumět, dávat, modlit se, cvičit mantru a pročišťovat svůj karmický fenomén.
- VIDŽŇÁNAMAJA-KÓŠA je obal intelektu. I ten může být vybaven buď pozitivně, nebo negativně. Záleží to na společnosti, ve které se pohybujeme, a na smyslových vjemech, které přijímáme ze svého okolí. Vidžňánamaja-kóša se skládá ze zkušeností, z výchovy, vzdělání a představuje souhrn všeho, co jsme se v tomto životě naučili. Nicméně intelekt není tím nejlepším rádcem. Často nechce vidět skutečnost a soudí v souladu se sobeckými přáními člověka. Intelekt může fungovat jako velice účinný nástroj, na druhé straně může být velkou překážkou. Proto bychom měli jednat s VIVÉKOU – se schopností rozlišovat.
- ÁNANDAMAJA-KÓŠA je obal slasti. Obal slasti je ze všech pěti kóší nejsubtilnější a nejobtížněji překonatelný. Pud po naplnění tužeb a přání, touha po slasti a požitcích je obrovská hnací síla. Jsou dva druhy radosti. Časově omezený trans radosti a na druhé straně prožitek věčné blaženosti. První pocit závisí na určitých okolnostech – například na splnění nějakého přání – druhý pocit je neohraničený, a tedy nezávislý na jakýchkoli vnějších podmínkách. Nekonečná radost a neomezená blaženost (mahá-ánanda) nastávají jen při sjednocení s Nejvyšším Já. Všechny ostatní radosti a slasti jsou dočasné, pomíjivé a omezené.
Z ánandamaja-kóši se můžeme vyprostit pouze pomocí džňány (poznání). Bhakti (oddanost Bohu) vede těsně před cíl. Poslední stupeň lze ovšem zvládnout jen pochopením toho, co je pravá skutečnost. Teprve pak dosáhneme mókši (osvobození).
Pět kóší, které obklopují džívátmá, můžeme srovnat se slupkami cibule. „Bytí“ cibule nelze od slupek oddělit ani chemicky, ani fyzikálně. Podobně je tomu s identitou člověka. Pozorujeme-li tělo, řekneme: „To je moje tělo, to jsou moje ruce, moje nohy, moje hlava…“ Postoupíme-li hlouběji do svého nitra, uvědomíme si své myšlenky a city. Řekneme: „To jsou moje myšlenky, zkušenosti…“ a tak dále. To znamená, že toto všechno k nám sice patří, ale není to s námi identické. Ono „Já“ je zřejmě něco jiného. Tělo, myšlenky, city, intelektuální vědění jsou pouhé obaly, které obklopují jádro bytosti. K tomu se můžeme dobrat, pronikneme-li skrze všechny vrstvy, které je halí.
