Pašu-čakry neboli nižší zvířecí čakry jsou energetická centra uložená v nohách. Oblast od prstů u nohou až po hýždě je podřízena „zvířecímu“ vědomí, tedy vědomí na nižším vývojovém stupni, než je vědomí lidské.
Narodili jsme se v lidském těle, a tak se domníváme, že jsme překonali veškeré zvířecí sklony.
To je ovšem jen částečná pravda. Jsme se zvířaty příbuznější, než si leckdo chce připustit. Jako embryo prochází člověk vývojovými fázemi živočišných druhů a v určitých údobích má dokonce vnější znaky například ryb, plazů nebo obojživelníků. Tyto znaky postupem vývoje mizí, avšak embryonální stadium v mateřském lůně prokazatelně svědčí o tom, že v sobě máme uskladněno dědictví z předchozích vývojových fází. A to působí i nadále v oblasti lidského vědomí a psychiky.
Pozůstatky zvířecího vědomí leží v nižších čakrách. Proto je neradno zaměřovat koncentrační cvičení na nohy. Probouzí se tím energie ve zvířecích čakrách a ta pak stahuje vědomí dolů. Zpočátku to obvykle nebývá znát. Můžeme dokonce zakusit příjemné pocity, nárůst vitality, síly, sebevědomí, ale důsledky jsou nebezpečné. Koncentrační cvičení na nohy vedou často k depresím, mentálním poruchám a k citovému otupění. Atavistické pudy se ujímají vlády, probouzejí v člověku vášeň, hněv, agresivitu, ochromují schopnost lidského porozumění, pochopení a empatie – vcítění se do druhých.
Přesto ovšem nižší části těla nelze zanedbávat. Každá složka těla je potřebná a cenná. „Celý“, celistvý člověk potřebuje celé tělo, horní i dolní části. Nohy jsou jeho věrnými pomocníky. Neštítí se prachu ulic a nesou ho, kam potřebuje. Proto je jim třeba věnovat patřičnou péči podobně jako ostatním částem těla.
Z Bible víme, že Ježíš myl při poslední večeři Páně nohy svým učedníkům. V indickém hrdinském eposu Mahábháratam je svědectví o tom, jak bůh Kršna prokazoval stejnou úctu maharšimu Vjásovi. Tato služba nám připomíná, že Bůh sestoupil na zem, aby nám pomohl a aby očistil nižší čakry od posledních pozůstatků zvířecích pudů a instinktů. Umyté nohy znamenají pročištění nižších čaker.
Jak si „očišťujeme“ nohy? Tím, že vedeme kroky na svatá místa, do duchovní společnosti a tam, kde je potřeba naší pomoci.
V jednom moudrém citátu se říká:
Bůh nám dal nohy, abychom kráčeli do chrámu a tam, kde přebývá dobro. Ruce nám dal proto, abychom dávali a ne abychom brali. Jazykem nás vybavil proto, abychom říkali dobrá slova a modlitby. Uši máme proto, abychom slyšeli, volá-li náš bližní o pomoc, a oči proto, abychom se těšili krásou, kterou Bůh stvořil.
Chceme-li se očistit od karem a udržovat si čisté čakry, veďme první ranní kroky k domácímu oltáři a požádejme Boha o pomoc a ochranu. Ukončeme den satsangem, čtením svatých písem, modlitbou a meditací. Počneme-li den tím, že obrátíme mysl k Bohu, a ukončíme-li ho rovněž s myšlenkou na Boha, naplní nás laskavé duchovní pocity a myšlenky a budeme mít úspěch ve veškerém smysluplném počínání.
Bůh obdařil každý smyslový orgán určitou schopností a funkcí. Dal nám svobodnou vůli, a tak záleží na nás, na našem rozhodnutí a naší zodpovědnosti, jak s božími dary naložíme.
