Džívátmá, átmá, paramátmá

Duše, já a Bůh

Rozlišujeme:

  • DŽÍVÁTMÁ – jednotlivá bytost, živá entita, individuální duše;
  • ÁTMÁ – božská jiskra v individuální duši;
  • PARAMÁTMÁ – Nejvyšší Já, Bůh.

Džívátmá je individuální, átmá a paramátmá jsou naproti tomu univerzální.

  • PARAMÁTMÁ je Nejvyšší Princip, ať už jej nazýváme jakkoli: Bůh, Nejvyšší Já, Božské Já, Láska, Pravda, Skutečnost.
  • ÁTMÁ je paprsek boží, který existuje jako boží světlo v každé bytosti. Je to součást paramátmá, a proto je s ním stejné podstaty. Átmá v sobě chová veškeré vlastnosti paramátmá, podobně jako semeno v sobě soustřeďuje všechny vlastnosti stromu.
  • DŽÍVÁTMÁ, individuální duše, je odrazem átmá v konkrétní bytosti, je to „vlna“, která se vylila z oceánu bytí. Džívátmá putuje od jednoho vtělení ke druhému a po dlouhém vývoji a po mnoha zkušenostech v koloběhu znovuzrozování se opět vrací zpátky do úplnosti átmá. Jednotlivá duše, projevená v podobě konkrétního individua, zapomíná na svou totožnost s Božskou Podstatou a mylně se ztotožňuje s atributy svého těla, s pocity, myšlenkami atd. Jóga odhaluje tento omyl a objasňuje pravou skutečnost.

Z jakého důvodu se ovšem individuum od Boha oddělilo? Zapříčinil to princip ega – ahankára. Ego zde znamená vůli žít, touhu po sebevyjádření, úsilí se projevit ve smyslu „já chci existovat“. Ahankára je zárodek, který skrývá mnohotvárnost bytostí a bytí. Mnohotvárnost a rozmanitost se však vztahují pouze k vnějšímu projevu, vyjadřují se v nich vědomí a intelekt. Podstata pod povrchem je stejná, je jedna – átmá.

Tak jako se voda v oblacích jen zdánlivě liší od vody v oceánu, je individuum jen zdánlivě odlišné od Boha. Podstata se nerozštěpila, nezdvojila, různí se pouze vnější podoba a vlastnosti. Individuum jde cestou určenou kosmickým zákonem, neboť tomu podléhají životní poutě všech živých tvorů. Smyslem a cílem života je rozvoj vědomí, jehož konečným a vrcholným výrazem je sjednocení džívátmá s Božským Já. Vplynutí individuálního vědomí do vědomí vesmírného se nazývá osvícením.

Osvícení je stav, v němž ani nejnepatrnější koutek vědomí není zatemněn.

Átmá nemůžeme vysvětlit ani popsat. Nanejvýš je můžeme přirovnat ke světlu a k prostoru. Prostor nelze rozkrájet, spálit ani jinak zničit. Prostor zůstává prostorem, i když ho rozdělíme zdmi a ploty. Utvoří se v něm pak sice různé úseky a okrsky, které se případně odlišují individuálním zařízením a výzdobou, avšak jakmile se ohrady odstraní, objeví se znovu skutečný, nedílný, nezničitelný prostor.

Individuum, složené z těla, mysli, intelektu, vlastností a zkušeností, lze přirovnat k oněm ohrazeným úsekům v prostoru. Tělo zemře, úsek se rozpadne, avšak átmá zůstává nezměněné. Naše skutečné Já je nezrozené, neměnné a nesmrtelné. Átmá je „král“ a kosmické síly se kolem něho soustřeďují jako dvořané. Když král-átmá opustí palác-tělo, rozejdou se i jeho dvořané.

Indické filozofické systémy, zejména jógová filozofie, zkoumají problém lidské identity. Ptají se: „Kdo jsem“ a hledají odpověď na tuto základní otázku.

Zkoumejte sami sebe: Jste tělo? Jste duch? Jste myšlenka, vlastnosti, city? Anebo jste něco jiného? Čím dále pokračujete ve svých otázkách, tím více se blížíte k jemnějším a jemnějším aspektům a elementům. Konečně dospějete k poznání, že se nemůžete ztotožňovat ani s tattvami, ani se třemi základními gunami, a zjistíte, že jste:

  • SAT – pravda;
  • ČIT – vědomí;
  • ÁNANDA – radost, blaženost.

Sat-čit-ánanda je ona podstata Božského Já, která v nás přebývá, je to podstata věčného, neohraničeného a neměnného átmá.

Átmá je jediná a pravá skutečnost. Všechno ostatní je nepravé. Átmá je TRIKÁLADARŠÍ – ten, kdo zří a zná „tři časy“: minulost, přítomnost a budoucnost. Je ČAITANJA – vědomý svědek veškerého dění.

Hledání kurzů:

Praktické cvičení pro realizaci

Skryté síly v člověku

Paramhans svámí Mahéšvaránanda

Koupit