NÁDÍ jsou kanály, kterými prochází PRÁNA – božská energie, život a vědomí. Jemná a dokonalá síť 72 000 nádí rozvádí životní energii do celého těla. Na fyzické úrovni odpovídají kanálům nádí nervy, avšak nádí přesahují do mentální a astrální roviny lidského bytí. Fungují-li všechny nádí tak, jak mají, jsme zdraví a cítíme se dobře. Každý z nás má ovšem nějaké fyzické nebo psychické problémy a to znamená, že některé nádí nejsou v pořádku a potřebovaly by vyvážit.
Prána je vědomá energie – s pránou tedy rozvádějí nádí i vědomí. Nádí umožňují člověku vstoupit do různých rovin vědomí, vidět a slyšet vzdálené věci. Existují svědectví mnoha lidí, kteří přežili klinickou smrt. Všichni shodně popisují podobný zážitek – cestu tunelem, na jehož konci zářilo světlo. Onen tunel je nádí, skrze kterou z těla uniká život.
Zkušenost s tunelem lze zakusit i ve snu nebo při astrálních cestách. Neocitáme se přitom venku z těla, nýbrž na jiné úrovni vědomí. Nádí vedou člověka po objevitelských cestách vesmírem; díky nim je vědomí schopno navštívit libovolné místo v prostoru, aniž se přitom pohne tělo.
Tři nádí jsou obzvláště důležité. Jsou to IDÁ, PINGALÁ a SUŠUMNÁ.
Fyzickým protějškem pingaly je sympatikus, protějškem idy je parasympatikus a sušumně odpovídá centrální nervová soustava.
Proměnlivý měsíc symbolizuje mysl. Slunce představuje intelekt. Tak jako se neustále mění city a myšlenky, tak mění svou podobu i měsíc. Rozum naproti tomu představuje princip stálosti a stability podobně jako slunce. Člověk je zdravý a schopný se mentálně a duchovně vyvíjet pouze tehdy, je-li mezi měsíčním a slunečním systémem rovnováha a harmonie.
Nádí se aktivizují dechem. Dýcháme-li při pránájámě levou nosní dírkou, podporujeme činnost idy. Idá ochlazuje, uklidňuje a osvěžuje tělo i mysl jako stříbrné světlo měsíce. Vliv pingaly na organismus lze přirovnat k působení slunce, které ohřívá zemi a podporuje růst vegetace. Pingalu podněcují nádechy a výdechy pravou nosní dírkou.
Idá a pingalá vycházejí přibližně z místa, kde v mozku leží hypofýza. Idá ovlivňuje pravou mozkovou hemisféru a pingalá levou. Obě nádí se klikatí proti sobě z jedné strany těla na druhou po dráze připomínající pohyb hada. Tím udržují rovnováhu. Dráhy se kříží vždy na prostřední nádí, na sušumně. V místech, kde se kříží – tedy kde se setkává vyzařování slunce s vyzařováním měsíce, navíc zesílené vlivem sušumny – se vytvářejí energetická centra zvaná ČAKRY.
Poprvé se idá s pingalou kříží v horní části páteře v místech hrtanu (VIŠUDDHI-ČAKRA), naposledy na spodním konci páteře v čakře zvané MÚLÁDHÁRA (čakra kořene, základu). Zde se idá ocitá v levé části těla a pingalá v pravé. Právě v tomto bodě leží ukryto naše spící vědomí.
Nádí vytvářejí na různých místech páteře jakési „uzly“ (GRANTHI). A to jsou klíčové body duchovního vývoje. Podaří-li se „uzly“ rozplést, uvolnit, uvolníme tím zároveň blokovanou energii a skryté síly (SIDDHI), jako je například léčitelská schopnost, jasnozřivost, schopnost vidět auru a podobně.
Tři hlavní nádí jsou označovány ještě dalšími názvy: GANGÁ – idá, JAMUNÁ – pingalá a SARASVATÍ – sušumná. To jsou jména tří posvátných indických řek. Gangá a Jamuná tečou na povrchu, Sarasvatí je řeka podzemní. Vystupuje na povrch jenom jednou za dvanáct let, což je spojeno s jistou hvězdnou konstelací. Jednou za dvanáct let se bouřlivě setkávají tři posvátné řeky u města kdysi zvaného Prajága, dnes Alláhábád, a tato pozoruhodná událost sem přivádí miliony lidí, kteří očistnou koupelí v soutoku Gangy, Jamuny a Sarasvatí zvaném SANGAMA smývají karmy a doufají v osvobození z koloběhu znovuzrozování. Pouť k soutoku tří posvátných řek se nazývá KUMBHAMÉLÁ. Pro jóginy jsou ovšem oněmi „posvátnými řekami“ idá, pingalá a sušumná. Požehnané „poutní místo osvobození“, soutok idy, pingaly a sušumny, je ÁDŽŇÁ-ČAKRA, centrum mezi obočím.
Podobně jako tajemná řeka Sarasvatí projevuje svou sílu jen v určitých údobích, tak i sušumná je aktivní pouze občas a na krátkou dobu: za rozbřesku a za soumraku. Když se tři nádí spojí, protéká vědomí jedním silným proudem v sušumně. Sušumnou prochází energie při meditaci nebo v samádhi. Dokud sušumnu nezaktivizujeme, budeme neustále obětí proměnlivých čitta-vrtti: tíživých myšlenek, pocitů, starostí a podobně. Jakmile začne sušumná fungovat, vlny mysli se uklidní a ponoříme se do blaženosti božského vědomí.
