My lidé, jakožto nejvýše vyvinuté bytosti na této planetě, máme jedinečnou schopnost řešit problémy a překonávat obtíže, před které nás staví okolní svět a náš osud. Jako jediní tvorové na zemi jsme obdařeni předpokladem chápat děje a souvislosti, soucítit s ostatními a rozumět jim. V každém z nás existuje však ještě mnoho dalších skvělých potencí, kterých si většinou nejsme vědomi. Pokud se nám podaří zasuté zdroje energie objevit a zaktivizovat, můžeme ony probuzené velkolepé síly využít k vlastnímu prospěchu i pro dobro světa.
Vnitřní energetická centra lze zpřístupnit a probudit pomocí JÓGY. Jóga vede člověka k tomu, po čem všichni lidé touží: ke smysluplnému životu v harmonii, v míru a ve štěstí. Prostřednictvím jógy vstoupíme do spojení s duchovními silami v kosmu a poznáme svou skutečnou Božskou Podstatu, naše Pravé Já.
Slovo „jóga“ znamená „spojení“, „sjednocení“. Jóga nás učí žít ve spojení s přírodou, tolerovat a ctít veškerá živá stvoření. Jógini na celém světě se snaží uskutečňovat jednotu mezi lidmi, neboť sjednocení ve vůli ke vzájemné úctě a toleranci je předpokladem pro mír ve světě.
Jóga nejsou pouhá tělesná cvičení. Jóga je věda o těle, mysli, vědomí a duši. Byla u zrodu poznání, u zrodu veškerých náboženství. Umožňuje každému najít pravý smysl života. Kdo pozná a prožije skutečnou vnitřní Pravdu, nebude nikdy puzen k tomu, aby vedl války a dopouštěl se násilí.
Jóga učí člověka vidět jeho jednotu s ostatními živými bytostmi, s veškerým tvorstvem. Díky józe postupně poznáme, že jakákoli bolest, kterou způsobíme někomu jinému, se neúprosně vrátí zpět k nám, a naopak, každý dobrý čin, každá pozitivní myšlenka vyslaná druhému, přinese i nám štěstí.
Zde bych rád důtklivě upozornil na to, jak sdělovací prostředky pustoší lidské vědomí tím, že ukazují vraždy, násilí a nejrůznější hanebnosti. Tisk, kino, televize nás zahlcují scénami plnými zločinů, krveprolití a násilí. Kdykoli zapneme televizi, vidíme, jak jedni mučí, zraňují nebo vraždí druhé. Záleží-li nám na našich dětech, chceme-li, aby se od nás naučily něčemu lepšímu a lidštějšímu, měli bychom je před podobnými filmy uchránit. Děti a mládež jsou přece náš zítřejší svět!
Veškeré živé bytosti byly stvořeny Bohem – každá živočišná forma je tedy hodna úcty. Proto jóga odmítá nejen zabíjení a mučení lidí, ale je i proti zabíjení, trápení a pojídání zvířat.
Můj Božský Mistr šrí Maháprabhudží řekl:
Miluj každou živou bytost nejméně tak jako sám sebe.
Mnoho velkých světců – ať vyznávali kterékoli náboženství – milovalo a chránilo zvířata: František z Assisi, Buddha, šrí Dévpurídží nebo svámí Vivékánanda. I my bychom si měli vážit zvířat, protože příkaz nezabiješ se nevztahuje pouze na lidi, nýbrž na všechny živé tvory.
Spisovatel a humanista Lev Nikolajevič Tolstoj řekl:
Dokud budou existovat jatka, budou bitevní pole.
Teprve až si lidé uvědomí tuto souvislost a přestanou vraždit bezpočty nevinných zvířat, může nastat skutečný a všeobjímající mír.
Nejmohutnější síla, kterou člověk disponuje, je schopnost přemýšlet, a je načase, abychom se tuto duchovní energii naučili užívat jako nástroj dobra a nikoli jako nástroj ničení a zkázy.
Jóga vede do hlubin bytosti, proto s její pomocí snáze vydolujeme vzácné poklady, které zde leží, snáze připravíme cestu rozptýleným, zasutým zárodkům poznání, aby vzklíčily k prospěchu všech. Tak přispěje každý jednotlivý člověk k záchraně světa, k vytvoření budoucnosti, která nám dovolí dále žít na této zemi.
Šrí Maháprabhudží vštěpoval svým žákům:
Dokonalého sebeuvědomění a sebeuskutečnění dosáhneme jenom skrze lásku.
Bohužel je na světě stále rozšířen nacionalismus a netolerance. A přitom k pokojnému soužití mezi lidmi dojde jen tehdy, až se různá náboženství budou vzájemně tolerovat a až se různé národy budou vzájemně ctít.
Ve skutečnosti existuje pouze:
• jedno náboženství: humánnost;
• jeden národ: lidstvo;
• jeden Bůh: univerzální Bůh.
Mým cílem je prostřednictvím jógy sloužit lidem. Své celoživotní úsilí věnuji tomu, abych lidem navracel víru v Boha, abych v nich probouzel úctu a lásku k tomu, co Bůh stvořil, a schopnost soucítit se všemi živými tvory. Tomuto úkolu jsem zasvětil svůj život.
Ve snaze předat současnému člověku prastarou vědu jógy a zpřístupnit ji lidem každé věkové kategorie vypracovával jsem na základě původních pramenů systém cvičení, který by mohl být začleněn do každodenního života. Tak vznikl systém Jóga v denním životě.
Tělesná a dechová cvičení, díky kterým si upevňujeme zdraví a prodlužujeme život, jsou pouze malou součástí všeobjímajícího systému jógy. Tato kniha se zabývá zejména duchovními aspekty jógy, cestou, která směřuje k poznání Boha a ke spojení individuálního vědomí s vědomím božským.
Původní význam výrazu jóga zahrnuje představu všeprostupujícího a věčně bdělého Vědomí, které udržuje vesmír v rovnováze. Jóga je tedy tak stará jako vesmír sám, je jeho „stavebním plánem“ založeným na principu pravdy, lásky a vědomí.
V jednom z nejautentičtějších pramenů jógy, v Bhagavad gítě (IV/1), říká Bůh Kršna svému žáku Ardžunovi:
Vysvětlím ti nyní vědění jógy,
které jsem kdysi předal bohu Slunce.
Bohem Slunce je míněno vědomí a život, které spolu se slunečním světlem vstoupily na zem.
Uvědomit si a uskutečnit jógu – jednotu, spojení – znamená uvědomit si a uskutečnit sám sebe. Sebeuvědomění a sebeuskutečnění je přitom totožné s uvědoměním si toho, co je Bůh, a uskutečněním Boha v sobě. Poznání této zákonitosti spojuje duši jednotlivce (džívátmá) s „Já“, s Duší (átmá), z níž vzešla. Átmá je ovšem součástí Nejvyšší Duše (paramátmá), a proto je stejné podstaty jako ona. A tak se nakonec ono „malé já“ sjednotí s Božským Já a rozplyne se v něm jako kapka deště v oceánu.
Cesta, která nás vede k tomuto poznání, k této zkušenosti a k uskutečnění oné jednoty, se nazývá „jóga“. Jóga je vědecký systém, který před mnoha tisíci lety zjevil v Indii Bůh meditujícím zřecům a mudrcům (ršijům). Jóga nabízí soubor cviků tělesných, dechových, koncentračních a meditačních a zároveň etická pravidla pro život.
Vzhledem k různému založení a k různým zájmům jednotlivých lidí popsali ršijové čtyři základní cesty jógy:
Bhakti-jógin se cele odevzdává tomu zosobnění Boha, které si zvolil, uctívá je a věnuje mu veškerou svou lásku.
Karma-jógin uctívá Boha nesobeckou službou, kterou prokazuje všem živým bytostem.
Rádža-jógin v sobě probouzí Nejvyšší Vědomí skrze disciplínu a meditaci.
Džňána-jógin zkoumá cestu, která vede k poznání nadosobního Božského Principu.
Všechny čtyři cesty jógy jsou vzájemně propojeny a směřují ke stejnému cíli: k sebepoznání a k uskutečnění Boha v sobě, ke splynutí s Kosmickým Vědomím.
Indičtí ršijové měli schopnost nazřít do minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Proto dovedli určit, která cesta jógy je nejvhodnější pro současnou dobu „kalijugy“, a doporučili cestu lásky a odevzdání se Bohu – cestu bhakti-jógy. Bhakti-jógin prožívá proces duchovního rozvoje jako dítě, které se zcela přirozeně svěřuje do péče a ochrany milujících rodičů.
Systém Jóga v denním životě ukazuje a učí, jak může člověk uskutečňovat bhakti-jógu v propojení s ostatními jógovými směry, i když žije rodinným životem, vykonává své povolání a plní nejrůznější společenské povinnosti.
Propojení bhakti-jógy s dalšími třemi cestami spočívá v oddanosti Bohu, v lásce a službě všem živým tvorům, v ochotě pomáhat, kde je třeba, v neustálém duchovním cvičení, v pročišťování vědomí a sebeovládání. Budeme-li se řídit těmito principy, podaří se nám dojít do cíle.
Kéž by tato kniha pomohla všem duchovně hledajícím na cestě k realizaci Nejvyššího Vědomí.
S láskou a požehnáním
mahámandaléšvar paramahansa svámí Mahéšvaránanda
Vídeň, srpen 2001
